Díl první – “Nemocnej”
Ne vždy se v dílně daří. Vadná čepel je vyřazena z oběhu a aspiruje i na vyřazení z provozu usmrcením při destrukčním testu. To je moment kdy mám možnost vyzkoušet co se v materiálu skrývá. Místo obvyklých testů před zhotovením nože, jako je páčení,krájení či sekání standartních materiálů jako jsou kosti či dřevo, se mohu uchýlit i k totálním “prasárnám” které jak doufám, nebudou s nožem nikdy prováděny..
Toto je jeden z prototypů neoficiálního nože pro členy složek AČR, po konzultacích s vojáky navržený mým kamarádem Petrem Jakovcem . Je vyroben z oceli 19 312. Jednoho dne jsem kalil více čepelí najednou. Až po zakalení jsem si všiml že jsem tuto čepel nevybavil jedinou značkou a aniž bych ji vyžíhal (je nutné provést dlouhý ohřev a materiál nechat vychladnout pozvolna v peci), šla zpátky do pece. Po ohřevu a ražbě značek jsem čepel znova zakalil. Drastické teplotní změny a rychlé přeměny struktury materiálu vykonaly své. Při “výstupní kontrole” jsem objevil vlasové trhliny na hřbetu čepele, podélně orientované..Tak to dopadá, když se člověk nesoustředí na to co má a snaží se dělat deset věcí najednou. Znovu si připomene že v tomto směru se nesmí nic uspěchat.Vzhledem k tomu že šlo vpodstatě jen o funkční model na “osahání” (pro výsledný nůž bude použit kvalitnější materiál K245) a ověření konstrukce čepele, nijak mě toto netížilo a těšil jsem se co přinese výsledek destrukčního testu..
srovnávací tabulka ocelí, zamýšlená K245 je na tom s houževnatostí mnohem lépe..
začal jsem sekáním do kolejnice položené na dřevěném špalku..intenzivní náhodné rány vedeny větší silou po obou stranách kolejnice, bez pomoci tlouku…při tomto způsobu sekání dochází většinou k vyhýbání ostří či vylomení v důsledku nerovného dopadu čepele na materiál..cca něco přes čtyřicet ran…
po vzniku trhliny na čepeli došlo na finální test, sekání do zavěšené kolejnice (přebrousil jsem její hranu aby bylo patrné odlišení od předchozích seků) kde už se o nějakém uzemnění energie nedá mluvit..rozhoupaná stopa železného oře vykonala své.. Zavěšená kolejnice před tím…
nečekal jsem, že si vadný kus povede tak dobře, rozhodl jsem se tedy pro pokračování takového testu, tentokráte s noži různých materiálů, po všech stránkách vpořádku.. budou zhotoveny testy bodných technik a páčení jejichž výsledky a průběh sem brzy doplním..Pokud máte nápad, co by se mělo zařadit do rámce testu, pošlete mi svůj názor mailem či zanechte vzkaz zde na stránkách. Velmi rád se nechám inspirovat!
Díl druhý ” Nepovedenej”
Test čepele z materiálu 19 191, s kovaným a parciálně kaleným ostřím. Návštěva v mojí dílně vyzkoušela dokončit výbrus na této čepeli, moc se nazadařilo a tak jsem čepel použil k dalšímu experimentu “sekej dokud je čím”. Ostří bylo ponecháno před vybroušením fazety, v tloušťkách v rozmezí od 0,2mm do 0,5mm.. Začal jsem s bodáním do betonové dlaždice
betonová dlaždice vs čepel..
pak jsem nasadil těžší kalibr a vyzkoušel čepel na hraně kolejnice, bohužel zhruba v polovině sekání mi ve foťáku došel “film”. Ke konci druhé porce ran která se už nenatočila, se ostří začalo vyštípávat..Nicméně nůž zůstal v celku a já se rozhodl dát mu jěště šanci..
“Díl třetí – Hnusák”
Obloukem se vracím k prvnímu dílu. Byl o noži který jsme dle požadavků vojáků s Petrem zkonstruovali. Pro penetrační vlastnosti nás jako první varianta napadlo vytvořit modernizovaný germánský nůž seax. Vojáci ho však zavrhli kvůli sníženému hrotu a tím pádem horší orientaci při přesných bodných technikách. Nám se však nechtělo původní nápad opouštět upravili jsme tedy konstrukci “saxu” dle požadavků a vznikl tento nůž. Díky vzhledu druhého prototypu získal pracovní jméno “Hnusák”. Jak to tak vypadá celkem se tento název vžil a nejspíš mu i zůstane.
Náš kamarád a zákazník v jedné osobě Tomáš “Kraken” Krákora ho vzal pod svá testerská křídla a podrobil nůž několika zkouškám.. Jak to dopadlo uvidíte vzápětí
Celou Tomášovu minirecenzi najdete ZDE
“Díl čtvrtý- Tenax Bowie”
Tentokrát jsem se rozhodl pro radikální prasácký test. Jak si povede čepel vykovaná z tenaxu v souboji s 20mm kulatinou z konstrukční oceli. Jelikož nebyl nikdo druhý kdo by mi přitloukal kladivem, pomohl mi s tím buchar. Dopadlo to na výbornou. Na ostří ani zoubek. Nůž jsem po dokončení věnoval kamarádovi k narozeninám…
Recent Comments